nacházíte se na webu irokezove.unas.cz > v sekci kultura

 

Citáty
moudra, postřehy a projevy současných i historických Irokézů

 

Velký duch nejdříve stvořil svět a pak létající tvory a shledal je dobrými a užitečnými - On je nesmrtelný a věčný. Když dokončil létající tvory, sestoupil na zem a tam stál. Pak stvořil různé druhy stromů, všechny druhy travin a všechny druhy lidí. Stvořil jaro a ostatní roční období a počasí vhodné pro sázení... Když Velký duch dokončil zemi a její zvířata, odešel do velkých jezer, kde se mu dýchalo tak snadno jako kdekoli jinde, a tam stvořil všechny různé druhy ryb...
    On je příčinou všech věcí, jež existují, a je hříšné protivit se jeho vůli... Někteří z nás teď světí sedmý den, ale přejí si s tím přestat, protože ho Velký duch stvořil pro ostatní, ale ne pro Indiány, kteří by se měli věnovat svým činnostem každý den.

Cornplanter; Seneca

 

Existují čtyři otázky, které slouží také jako vodítka pro upevnění sebekázně.
    Zeptejte se sami sebe: 1)Jsem spokojen s tím co dělám? 2)Přispívá to, co dělám, k chaosu? 3)Co dělám, abych nastolil mír a spokojenost? 4)Jak se na mě bude vzpomínat, až tu nebudu?

Twylah Nitsch; Seneca

 

Osvoboď se od negativních vlivů. Negativní myšlenky jsou staré návyky, které hryžou kořeny duše.

Moses Shongo; Seneca

 

Čím déle dovolíme problému, aby existoval, tím těžší je vrátit mysli mír.

Twylah Nitsch; Seneca

 

Základní moudrost, známá všem medicinmanům jako tajemství věků, učí, že pochopení sebe sama je touha, že sebekázeň je klíč, sebeovládání je cesta, sebeuplatnění je cíl. Slovo obsahující toto tajemství je komunikace. Věříme, že každý příslušník jakéhokoli národa stále ještě působí jako ochránce tohoto tajemství.

Twylah Nitsch; Seneca

 

Podívej se na svého souseda tak, aby se rozzářil. Tvoje oči jsou zrcadlem tvé duše. Ať už si o sobě myslíš, že jsi, nebo nejsi krásný, když rozzáříš oči, jsi krásný.

Twylah Nitsch; Seneca

 

Nikdo by se neměl pokoušet zničit zvláštního génia, jehož mu poskytuje rasový původ. Bůh národů nedal různým rasám rozdílné schopnosti a charakteristické vlastnosti pro nic za nic. S probouzející se rasovou uvědomělostí se dnes američtí Indiáni snaží jít ještě dál a říkají: "Nejsem jenom Indián, jsem Američan pravém slova smyslu a jsem bratr celého lidstva.

Arthur C. Parker; Seneca

 

Toužíme po tom, abychom my a vy byli jednoho srdce, jedné mysli a jednoho těla, a tak se stali jedním národem projevujícím vzájemnou lásku a úctu, jenž by zůstal pevný a celistvý nejen pro nás a vás, ale i pro naše a vaše děti a všechny následující generace. My, kdo jsme teď tady, jsme staří lidé, kteří řídí záležitosti svých národů. Protože jsme staří, lze se domnívat, že s námi zaniknou vzpomínky na tyto události, protože na rozdíl od vás neovládáme umění uchovat je tím, že je svěříme písmu. Nicméně máme způsoby, jak předat z otce na syna zprávu o těchto událostech, proto zjistíte, že jsou pravdivě uchovány a generace přicházející po nás budou seznámeny s tím, co se událo, aby to neupadlo v zapomnění, dokud bude trvat Země.

Kanickhungo; Irokézové

 

Vy, kteří jste moudří, zajisté víte, že různé národy mají různá pojetí věcí. Proto jistě nebudete považovat za nevhodné, pokud nejsou naše představy o takovémto druhu vzdělání (v koleji Williama a Mary ve Williamsburgu, stát Virginia, v roce 1744) shodou okolností shodné jako vaše. Udělali jsme s tímto vzděláním jistou zkušenost; několik našich mladých mužů bylo před časem vychováno v kolejích v severních provinciích, kde se jim dostalo vzdělání ve všech vašich vědách. Když se ale vrátili k nám, projevili se jako špatní běžci, neznali žádné způsoby života v lese, byli neschopní snášet jak zimu, tak hlad, neuměli si ani postavit přístřešek, ulovit jelena, zabít nepřítele. Naši řeč ovládali nedokonale. Nebyli tedy způsobilí stát se lovci, ani bojovníky, a ani členy rady. Byli naprosto k ničemu. Ovšem nejsme vám o nic méně vděčni za vaši laskavou nabídku, i když ji nemůžeme přijmout. Avšak abychom dokázali pocit vděčnosti, tak jestli nám pánové z Virginie pošlou několik svých synů, budeme jejich výchově věnovat velkou péči, naučíme je všemu, co známe, a uděláme z nich muže.

proslov náčelníka Konfederace

 

U nás je zvykem přinášet darem kůže, kdykoli obnovujeme své smlouvy. Stydíme se nabídnout svým bratrům tak málo kůží, ale vaši koně a vaše krávy spásly trávu, jíž se živili naši jeleni. Proto jsou vzácní, což, doufáme, bude sloužit jako omluva, že jsme nepřinesli víc kůží.

Canataseego; Onondagové

 

Říká se, že na počátku měli lidé, kteří tehdy chodili po Zemi, vše, co potřebovali k životu. Učili jsme se chovat lásku k druhým a respekt ke všem zemským bytostem. Poznali jsme, že náš blahobyt závisí na životě rostlin a že jsme příbuzní čtyřnohým tvorům.

stařešinové Irokézů, Základní volání do svědomí

 

Původní přikázání jsou přírodní zákony, které dal Stvořitel našim lidem, spolu s myšlenkou úcty ke všem stvořením, které jsou součástí Posvátného kruhu života. Naše generace má šanci i odpovědnost vybrat cestu, která povede k budoucnosti našich dětí. Musíme si podat ruce s ostatním lidstvem, poznat smysl, převzít odpovědnost, udržet bratrství a mír.

Oren Lyons; Onondaga

 

Dárce života - Stvořitel - nechtěl, aby lidé druhé zotročovali. Proto musí lidská společenství vytvořit vlády, které zamezí zneužívání lidí jinými a udrží mír mezi národy a společenstvími. Mír je možný ve společnosti, která se snaží prosazovat právo a spravedlnost. "Spravedlnost" znamená sjednocení poctivých a nesobeckých myslí všech lidí. Všichni lidé mají právo na věci, které potřebují k přežití - i ti, kteří nemohou pracovat. Žádná skupina ani jednotlivec nemá právo upřít druhým jídlo, ošacení, přístřeší a ochranu. Lidé by měli vynaložit veškeré úsilí, aby došli smírných řešení a ujednání o vzájemných rozdílech. Síla by měla být použita jenom v krajních případech obrany proti síle jiné.

část Velkého zákona Irokézů

 

V našem způsobu života... při každém rozhodnutí, které uděláme, neseme stále v mysli příchod Sedmé generace dětí... Když chodíme po Matce Zemi, klademe naše stopy opatrně, protože víme, že tváře našich potomků nás sledují z podzemí. Nikdy na ně nezapomínáme.

Oren Lyons, Onondaga; Den Země 1993

 

Jsme matriarchální společnost. I náš jazyk uctívá ženy. Je to ženský jazyk. Při tanci tančí muži vně kruhu. Vnitřek kruhu oslavuje ženy. Když tančíme na obřadní zvuky Země, líbáme Matku Zemi a dáváme jí potěšení za vše, co od ní dostáváme, abychom přežili.

Kanaratitake (Lotrinská kanoe); Mohawk

 

Musíme žít pospolu, čtyři barvy lidstva jako jedna rodina, aby nastal mír. Musíme skoncovat s atomovými a ostatními zbraněmi války. Musíme vychovat mírové vůdce. Musíme sjednotit náboženství světa jako duchovní sílu, která bude dost silná, aby trvala v míru. Jako lidé vyzařujeme duchovní energii, která je tisíckrát silnější než atomová. Naši energii představuje společná vůle všech lidí a duší přírodního světa stát se jedním tělem, jedním srdcem a jednou myslí v míru.

Leon Shenandoah; Onondaga, klan úhoře (1915-1996); Akwesasne notes, jaro 1997

 

Můj děd Red Jacket (Červený kabát - Sagoyewatha) se řídil prostým učením. Každý člověk by měl sám sobě položit čtyři důležité otázky, které mohou sloužit jako průvodci: Činí mne šťastným to, co dělám? Zvyšuji svými činy ještě dále zmatek ve světě? Čím přispívám k míru a harmonii světa? A jak na mne bude vzpomínáno, až odejdu?

Twylah Nitsch - Yehwenode; Seneca

 

Lidé, žijící na této planetě by neměli vidět své osvobození jen v úzkém smyslu vlastního vykoupení, ale pochopit, že souvisí s osvobozením celého světa Přírody. Je třeba osvobodit vše, co přináší život - vzduch, vodstva, stromy - a tvoří oporu Posvátné pavučině života.

"Základní volání do svědomí"; poselství Haudenosauneeů západnímu světu

 

Současná vřava vyzývá každého člověka, aby vzpomněl na své spojení se Stvořitelem a Matkou Zemí a upevnil je. Spojení každého člověka s Velkým duchem, Matkou Zemí a dušemi předků představuje klíč k nalezení rovnováhy... Lidé zapomínají, že každé lidské dílo není původním pramenem. Jediným Pramenem je Velké tajemství, Stvořitel. Každý člověk podléhá tomuto Prameni, nikoliv jinému člověku.

Jamie Sams; zčásti Irokéz, zčásti Čoktava

 

Bratři a sestry: Přinášíme vašim myslím a srdcím poselství spravedlivých lidí, kterým nade všechno ostatní záleží na životě celého světa stvoření. Hlásáme, že mír neznamená nepřítomnost války, ale neustálé úsilí uchovat harmonické soužití mezi lidmi, od jednotlivce po národy, a mezi lidmi a ostatními obyvateli této planety. Odkrýváme pro vás duchovní uvědomění, které vede Cestou k záchraně celého lidstva.

prohlášení Hodenosauneeů, 1979

 

Pokud přišli bojovat, je jich příliš málo; pokud přišli zemřít, je jich příliš mnoho.

Hendrick, Mohawk; v létě roku 1755 před bitvou u Jezera Jiřího, v níž spolu s mnoha dalšími Mohawky padl

 

Kdo nerespektuje Zemi, ničí ji. Kdo nerespektuje veškerý život kolem nás jako svůj vlastní, stává se vrahem. Člověk mnohdy věří, že je Majitelem a Pánem, ale to je omyl! Je jen částí Celku. Jeho úlohou je být Strážcem, ne vykořisťovatelem. Člověk je nositelem zodpovědnosti, ne moci. My Indiáni myslíme při každém svém rozhodování na sedmou generaci, která přijde po nás. Naší úlohou je dnes pečovat, aby dosud nenarození našli Zemi, která nebude horší než ta naše dnešní. A doufáme, že bude i lepší.

Oren Lyons, sekretář Ligy Šesti Národů

 

Jsme stvořeni z Matky Země a zpátky se vrátíme do ní. Nemůžeme ji vlastnit. Jsme zde jenom návštěvníky, hosty Stvořitele. On nás pozval, abychom tady nějakou chvíli zůstali a my jsme jeho stvoření zruinovali. Musí být hněvivý a také, že jest. Já pracuji pro Stvoření, zdráhám se být účastníkem bílého zničení.

Leon Shenandoah, mluvčí Ligy Šesti Národů

 

Náčelník Seneků Sa-go-ye-wat-ha, neboli Rudá vesta, významný mluvčí Konfederace Šesti národů, se narodil blízko dnešní Ženevy ve státě New York roku 1750. V roce 1805 vyslala Evangelická misionářská společnost z Massachusetts mladého misionáře jménem Cram do země Irokézů „šířit Boží slovo“. V Buffalu v New Yorku se sešla rada a Rudá vesta Cramovi vysvětlil, proč si nepřeje, aby misionář nadále mezi nimi pobýval. N. B. Wood v knize Životy významných indiánských náčelníku popisuje, že po tomto prohlášení přišel Rudá vesta k misionáři, aby mu podal ruku. Cram to odmítl se slovy: „Mezi náboženstvím Boha a náboženstvím ďábla nemuže být přátelství.“ Podle Wooda se Indián usmál a pokojně se vzdálil.

 

Příteli a bratře, byla to vůle Velkého ducha, abychom se zde dnes sešli. Všechno řídí, dal nám pěkný den pro naši radu. Odhrnul svuj háv z tváře slunce a způsobil, že na nás jasně svítí. Za to vše děkujeme Velkému vládci a jenom Jemu!

Bratře, ty jsi zapálil tento poradní oheň. Na tvou žádost jsme se v tomto čase sešli. S radostí jsme naslouchali tvým slovům. Požádal jsi nás, abychom otevřeně řekli své mínění. Velmi nás to potěšilo, protože teď před tebou můžeme stát vzpřímeně a říkat to, co si myslíme. Všichni slyšeli tvůj hlas a mohou s tebou hovořit jako jedna duše. Naše smýšlení je jednotné.

Bratře, naslouchej našim slovům. Byly časy, kdy naši předkové vlastnili tento velký ostrov. Jejich sídla se rozkládala od východu slunce do jeho západu. Velký duch ho stvořil, aby ho Indiáni užívali. Stvořil bizony, jeleny a ostatní zvířata pro naši potravu. Stvořil medvědy a bobry. Jejich kůže nám sloužila jako oděv. Rozptýlil je po kraji a naučil nás, jak je lovit. Zařídil, aby země plodila kukuřici na chléb. To vše učinil pro své rudé děti, protože je miloval. Pokud jsme měli nějaké rozpory kvůli lovištím, většinou se bez velkého krveprolití urovnaly. Ale přišly na nás zlé časy. Tvoji předkové přepluli velkou vodu a přistáli na tomto ostrově. Byl jich jen malý počet. Našli tu přátele, ne nepřátele. Vyprávěli nám, že uprchli ze své země ze strachu před zlými lidmi a přišli sem vyznávat své náboženství. Požádali o místo, kde by se usadili. Bylo nám jich líto, splnili jsme jejich přání a oni se usadili mezi námi. Dali jsme jim kukuřici a maso a oni nám na oplátku dali jed (rum)...

Bratři, kdysi byla naše sídla velká a vaše malá. Dnes jste se stali velkým národem a nám zůstalo stěží místo na něž bychom rozprostřeli své přikrývky. Máte naši zem, ale nejste spokojeni, chcete nám vnutit své náboženství.

Bratře, poslouchej dál. Říkáš, že jsi vyslán, abys nás poučil, jak uctívat Velkého ducha v souladu s jeho záměry. Jestliže nepřijmeme náboženství, kterému učí bílí lidé, budeme, jak tvrdíš, navždy nešťastní. Říkáš, že vaše víra je ta pravá a že my jsme ztraceni. Jak poznáme, že tomu tak skutečně je? Víme, že vaše náboženství je zapsáno v knize. Jestliže ho Velký duch zamýšlel pro nás stejně jako pro vás – a ne jenom pro nás, ale pro naše předky – proč nám neposkytl znalost té knihy a také způsob, jak ji správně chápat? Víme jen to, co nám o ní říkáte. Jak poznáme, kdy máme věřit, když jsme byli bílými tak často oklamáni?

Bratře, říkáš, že je jen jeden způsob, jak uctívat Velkého ducha a sloužit mu. Když tedy je jen jedno náboženství, proč vy, bílí, máte na to tak odlišné názory? Proč se neshodnete, když si všichni můžete tu knihu přečíst?

Bratře, my tomu nerozumíme. Dozvědeli jsme se, že vaše náboženství bylo dáno vašim předkům a pak ho předával otec synovi. My také máme náboženství, které bylo dáno našim předkům a které předali nám, svým dětem. Podle něj uctíváme Velkého ducha. Naše náboženství nás učí vděčnosti za všechnu laskavost, jíž se nám dostává, učí nás milovat jeden druhého a také svornosti. Nikdy nemáme mezi sebou spory o náboženství, protože to je záležitost, která se týká každého člověka a Velkého ducha.

Bratře, nepřejeme si zničit vaše náboženství nebo vám ho brát, chceme jen čerpat radost z našeho.

Bratře, dozvěděli jsme se, že jsi kázal bílým lidem v tomto kraji. Ti lidé jsou naši sousedé, známe se s nimi. Chvíli počkáme a uvidíme, jaký vliv bude na ně mít tvoje kázání. Zjistíme-li, že jim prospívá, činí je čestnými a méně nakloněnými podvádět Indiány, znovu uvážíme, co jsi nám řekl.

Bratře, slyšel jsi naši řeč, a to je vše, co jsme ti v tuto chvíli chtěli sdělit. Protože se budeme loučit, přijdeme ti podat ruku a budeme doufat, že tě velký duch ochrání na tvé cestě a bezpečně tě vrátí tvým přátelum.

Red Jacket; Seneca

 

Nepřátelství Rudé vesty vuči křesťanství vybuchovalo při každé příležitosti. V souvislosti s nerozvážným misionářem Cramem (cram znamená nacpat) jednou řekl: „Bílí lidé nebyli spokojeni s křivdami, jichž se dopustili na mých lidech, chtěli jim nacpat svá učení do krku.“ Když se ho jakýsi muž v roce 1824 zeptal, proč je tak zaujatý proti misionářum, odpovědel:

Nepřinášejí nám nic dobrého. Jestliže nejsou užiteční a prospěšní bílým lidem, proč je posílají mezi Indiány? Jestliže jsou užiteční a prospěšní bílým, proč si je nedrží doma? Oni (bilí) jsou jistě natolik špatní, že potřebují úsilí každého, kdo je může polepšit. Tito lidé (misionáři) vědí, že nechápeme jejich náboženství. Nemůžeme si přečíst jejich Knihu – vyprávějí nám rozdílné popisy toho, co obsahuje, a my jsme přesvědčeni, že nechávají Knihu promlouvat, jak jim to vyhovuje. Kdybychom neměli žádné peníze, žádnou půdu a zemi, o níž by nás mohli ošidit, černé sutany by se naším dobrem v posmrtném životě neznepokojovaly. Velký duch nás nepotrestá za to, co nevíme. Bude ke svým rudým dětem spravedlivý. Černé sutany mluví s Velkým duchem a žádají ho o světlo, abychom viděli tak jako oni, přitom sami jsou slepí a o světlo, které je vede, se hádají. Těmto věcem nerozumíme. Světlo, které nám přinášejí, činí z rovné a jasné cesty, jíž kráčely naši otcové, cestu tmavou a bezútěšnou. Černé sutany nás mají k tomu, abychom pracovali a pěstovali kukuřici, samy však nedělají nic a umřely by hladem, kdyby je někdo nenakrmil. Jediné, co dělají,  je to, že se modlí k Velkému duchu, ale to kukuřici a bramborám nepomůže, aby rostly. Kdyby  to pomohlo, proč by žebrali u nás i u bílých? Rudí lidé nevědeli nic o problémech, dokud jim je nepřinesli bílí – jakmile přepluli velkou vodu, chtěli naši zem a na oplátku jsou vždy ochotni nás učit, jak se hádat o jejich náboženství. Rudá vesta nikdy nemůže být přítelem takových lidí. Kdyby byli Indiáni vychováváni mezi bílými a naučili se pracovat a číst jako oni , jen by to zhoršilo jejich situaci... Je nás málo a jsme slabí, ale můžeme být ještě dlouho šťastní, budeme-li se pevně držet své země a náboženství svých otců.

Red Jacket; Seneca

 

Prvním problémem, k němuž bychom chtěli přivést pozornost guvernéra, je plenění nejcennějšího dřeva v naší rezervaci, jehož se denně dopouštějí bílí lidé. Už několik let je to předmětem našich stížností, ale teď, a zejména v této roční době, se to stalo znepokojující pohromou, jež si žádá okamžitého guvernérova zásahu v náš prospěch. Dalším důvodem ke stížnosti jsou též časté krádeže našich koní a dobytka bílými lidmi a jejich zvyk vzít si je a používat bez našeho svolení. Toto jsou pohromy, které se na nás snášejí čím dál častěji, čím větší je počet bílých sousedů, a hlasitě volají po nápravě. Další neštěstí, způsobené tlakem bílých na nás a naší nevyhnutelnou komunikací s nimi, je opakované zavírání našich náčelníků, bojovníků a Indiánů do vězení, navíc z těch nejbezvýznamnějších důvodů. Velmi se to dotýká našich citů a nemělo by se povolovat v té míře, v níž, aby uspokojili své neblahé vášně, jak to naši bílí sousedé v současnosti provozují. Také pokud jde o lov a rybaření, bílí lidé nás často vyrušují. Kradou nám ulovenou zvěř ze stromů, kam ji zavěšujeme, abychom se pro ni po lovu vrátili. Na naše lovecké tábory se střílí a byli jsme varováni, že už nadále nebudeme smět pronásledovat zvěř v lesích, které ještě nedávno patřily jenom nám. Ryby z potoků Bufallo a Tonnewanta, jimiž jsme se živili, se teď kvůli přehradám bílých nemohou množit a my jsme téměř úplně připraveni o potravu, na níž jsme zvyklí.

Red Jacket; Seneca

 

Bratře, jestli jste vy bílí zavraždili Syna Velkého Ducha, my Indiáni jsme s tím neměli nic společného a nebyla to naše záležitost. Kdyby přišel mezi nás, nebyli bychom ho zabili; byli bychom s ním dobře zacházeli. Za ten zločin budete muset zaplatit sami.

Red Jacket; Seneca

 

Byly časy, kdy naši předkové vlastnili tento velký ostrov. Jejich sídla se rozkládala od slunce východu ke slunce západu. Velký Duch ho stvořil, aby ho Indiáni užívali... Ale přišly na nás zlé časy. Tvoji předkové přepluli velkou vodu a přistáli na tomto ostrově. Byl jich jen malý počet. Našli tu přátele, ne nepřátele. Vyprávěli nám, že uprchli ze své země ze strachu před zlými lidmi a přišli sem vyznávat své náboženství. Požádali o místo, kde by se usadili. Bylo nám jich líto, splnili jsme jejich žádost a oni se usadili mezi námi. Dali jsme jim kukuřici a maso a oni nám na oplátku dali jed.
    Bílí lidé objevili naši zem. Zprávy o ní putovaly přes moře a další lidé přišli mezi nás. Neměli jsme z nich strach. Pokládali jsme je za přátele. Nazývali nás bratry. Věřili jsme jim a poskytli jim další místa pro obydlí. Nakonec se jejich počty velmi zvětšily. Chtěli ještě více půdy, chtěli naši zem. Otevřely se nám oči a do myslí se vkradl nepokoj. Začaly války. Indiáni byli najímáni, aby bojovali proti Indiánům, a mnoho našich lidí bylo pobito. bílí také mezi nás přinesli alkoholické nápoje. Byly silné a zničily tisíce lidí.

Red Jacket; Seneca

 

 

sestaveno za pomoci knih Nekonečný kruh; Moudrost amerických Indiánů; 500 Nations; Dotknout se země;