nacházíte se na webu irokezove.unas.cz > v sekci kultura

 


Dlouhé domy

Dlouhé domy byly průměrně široké cca. 7,6 metru a jejich délka záležela na počtu ubytovaných rodin a zatímco v průměru měřily 25 metrů, u Mohawků dosahovala délka obyčejně šedesáti metrů. Kostra dlouhých domů byla z kmínků pokud možno rovných odkorněných jehličnanů pokrytých kůrou. Střecha byla válcová, v pozdějších dobách nahrazená sedlovou. Kromě dveří a kouřovodů ve střeše, které mohly být uzavřeny i otevřeny , neměl dlouhý dům žádné otvory. Stavba domu byla ponechána mužům. Kmeny byly zakopány ve dvou souběžně probíhajících řadách, ve vzdálenosti cca. 1m. Ve výšce asi dvou metrů byly spojeny příčkami. Přes ně se napříč dala prkna, tím vznikly podél stěn ve výšce dvou metrů odkládací plochy. Na  štítové straně (průčelí) dlouhého domu se vždy nacházel vchod. Toto základní lešení bylo pokryto pláty jilmové kůry, jež byly dohromady sešity rostlinnými vlákny. Kůra byla ze stromů stahována počátkem léta, kdy byla prostoupena mízou. Vlhké, asi dva metry dlouhé a více než třicet centimetrů široké pruhy kůry se nejdříve srovnaly vahou těžkých kamenů a pak se připevnily na konstrukcei obydlí. Jeden z někdejších návštěvníků kolem roku 1715 napsal, že pláty se překrývaly "jeden přes druhý jako břidlicové tašky" a že "zvenčí je zajišťovaly čerstvé kůly podobné těm, jež tvoří vnitřní kostru stavby a jsou ještě navíc zesíleny dlouhými kusy z dvojic propletených výhonků posilujícími střechu a po stranách obydlí jsou pravidelně k tomuto účelu rozestavěné kusy dřeva s hákovitě seříznutými konci" Mezi vnějšími a vnitřními kůly byly vestavěny plošiny, na kterých se  sedělo a leželo. Pro jednotlivé rodiny byly rozděleny prostory, které  si mohl každý zřídit pro pokrývky (deky) a osobní pohodlí. Uprostřed hořel oheň. Dvě protilehlé rodiny se vždy o ohniště dělily.Tento oheň hořel stále kvůli teplu a vaření.

obrázky dlouhých domů