nacházíte se na webu irokezove.unas.cz > v sekci kultura

 


 

Palice s kulovou hlavicí severoamerických indiánů

Jim Dresslar

 

Tato dávná zbraň amerických indiánů je v historických záznamech označována mnoha různými názvy: často je o ní psáno jako o tomahawku, někdy jako o smrtící palici, palicovém kladivu, nebo kulové palici.

            "Tomahawk" je hlavní termín používaný k popisu palic a jiných úderových zbraní indiánů východních lesů Severní Ameriky. Termín odvozený od algonkinského slova TAMAHAK nebo TAMAHAKON od Lenapů z Virginie se v angličtině poprvé objevil počátkem 17.století. Tehdy odkazoval na domorodé válečné palice i železné obchodní sekery. Od té doby termín "tomahawk" rozšířil svůj význam, takže dnes zahrnuje téměř všechny formy těchto seker.

            V McCulloh’s Researches, publikovaném roku 1829, se na straně 134 nachází toto: "Tomahawk byla původně palice vyřezaná do nějakého vhodného tvaru. Nejčastěji to byla silná tyč dlouhá kolem devadesáti centimetrů zakončená velkou hlavicí do níž byla zasazena naostřená kost, nebo pazourek."

            Dobrý popis palice pochází od Zeisbergera: "Jejich zbraněmi byly luk, šípy a dřevěná palice. Tento poslední kus dřeva byl dlouhý skoro jako paže a na konci měl hlavici velikosti hlavy malého dítěte z velmi tvrdého dřeva."

            Když se Evropané poprvé dostali do tohoto kraje, zjistili, že palice s kulovou hlavicí nejsou indiány používané pouze jako válečné zbraně, ale i jako rituální a politický symbol moci. Jejich používání jako zbraní po konci 18.století se již vyskytovalo méně často, ale vyráběny a používány pro rituální účely byly ještě během většiny století devatenáctého.

            V ukázce z knihy American Pioneer, Vol II se píše:

Poté co indiáni dokončili svou vražednou práci a dali dohromady zajatce, zanechali na viditelném místě poblíž srubu válečnou palici, což byl jejich způsob, jímž dávali nepřátelům vědět že válka začala, což byl ekvivalent písemných deklarací mezi civilizovanými mocnostmi. První zálesáci a osadníci pohraničí tomuto znamení dobře rozuměli. Válečná palice je krásným nástrojem zločinu: je vytvořená z velice tvrdého dřeva, rukojeť je vyřezávaná,  s koulí velikosti čtyřliberní kule pořádně připevněné ke konci.

            Další zmínka o palici použité jako symbol války pochází od Knoxe z jeho knihy Voyages and Travel, Vol II:

Dalším předmětem velké úcty a důležitosti mezi nimi je tomahawk. Je to pradávná zbraň, jež používali ve válce než se naučili používat železo a ocel, a nahradili ji sekerami. Přesto se tento předmět nepřestal používat, byl zachován jeho význam při jednáních a, stejně jako dýmce, je mu přisuzován veliký význam. Tato zbraň je nyní tvarována spíše jako sekera s dlouhou rukojetí. Tomahawk je zdoben pery a malbami jež mají mnoho různých významů, podle toho k jaké příležitosti je používán, nebo k zachování záznamů o jejich taženích a nejdůležitějších událostech ve formě jakýchsi hieroglyfů.

Když je svolávána rada k jednání o válce, tomahawk je nabarvený celý načerveno. Když rada zasedne, náčelník ho položí. Pokud se rada rozhodne k boji, vůdce mladých válečníků tomahawk zvedne a třímajíce ho v ruce tančí válečný tanec a zpívá válečnou píseň, tak jak bylo zmiňováno dříve. Když je rada ukončena, tato sekera je v rukou nějakého válečníka poslána ke všem zainteresovaným kmenům. Válečník u nich položí sekeru na zem a přednese jim poselství zaznamenané na wampumovém pásu. Jestliže se rozhodnou k válce přidat, zvedne jejich nejlepší bojovník sekeru ze země, jestli ne, pošlou ji zpět spolu s wampumem určeným pro tuto příležitost.

 

            Zmínky o používání palice s kulovou hlavicí před devatenáctým stoletím můžeme nalézt téměř u všech kmenů východně od Mississippi, ale nejčastěji jsou spojovány s Pěti irokézskými národy během 17.století. Ve velmi důležité zmínce z Observations of the 5 Nations of Indians at New York, z roku 1698 od kapitána Wm. Hydea se říká: "Teď když tito muži jdou skalpovat do Kanady, vyškrabávají  značky, které mají na svých obličejích a tělech na své palice, které vždy zanechají za sebou spolu s mrtvým tělem, aby se vědělo, kdo ten skutek provedl."

            Také Historical Account of bouquet‘ Expedition Against the Ohio Indians in 1764 od Wm. Smithe uvádí: "Jejich zbraněmi byly fusily, nebo rifle, roh na prach, váček na střelivo, tomahawk a skalpovací nůž visící jim na krku. Jestliže zrovna měli nedostatek střelných zbraní, nahradili je lukem, oštěpem, nebo smrtící palicí, což byl krátký kyj vyrobený z tvrdého dřeva."

            Našel jsem mnoho zmínek, které dokládají, jakým způsobem byly palice používány, jako např. deník plukovníka Fleminga, Travels in Kentucky, 1779-1780: "V poledne toho dne jsme následovali tři muže a černocha, kteří patřili k dvanáctičlenné skupině z Lexingtonu, která byla poražena pět mil před námi, pochodovali jsme v tichosti a spořádaně na místo a našli Johna a Roberta Davise z Amherstu ležet skalpované a znetvořené na cestě. Ležely tam dvě válečné palice. Na hlavici jedné z nich byla vyřezána ještěrka, podle níž jsem se domníval, že patří Jarní Ještěrce z Chickamagy."

            Z Out Frontiers Johna Browna, strany 340: "Když se Watts a Doublehead vzdálili od Pensacoly, dva podřadní náčelníci, Bench a Šavanský bojovník, pozvedli pochodně a skalpovací nože v americkém pohraničí. Šestého dubna 1792 zavítal Bench do Holstonských osad a ve Stanley Valley zabil ženu a tři děti Harpera Ratliffa. Zanechal za sebou skalpovaná těla, vyhlášení války: tři válečné palice, luk a svazek šípů." Ze stejné knihy, strana 387: "Vedle zohavených těl Gillamsových byly položeny dvě palice nezvyklého tvaru naznačující, že to nebyli Čerokíjové kdo se dopustil tohoto zločinu."

            Také z deníku majora Jamese Norrise: 13.června 1779 nám plukovník Butler ukázal smrtící paličku, nebo válečnou palici, kterou nechali u muže, kterého udeřili do hlavy: rukojeť byla podobná té jež je u sekery, s koncem omotaným provazem jako držadlo. Je udělána z kořene stromu a na jejím konci je vyřezána velká koule jež vypadá jak čtyřliberní kule v orlím zobáku s chomáčem peří na temeni: konec držadla znázorňuje hlavu divoké kočky.

            Palice s kulovou hlavicí byly především velice důležitým symbolem války, s velkou obřadní důležitostí, stejně tak však byly i vražednou zbraní. Ačkoli nemohu dokázat jejich používání dříve než v 17.století, jsem si jistý, že v nějaké formě byly používány již v prehistorických časech. Používány byly téměř všemi kmeny ve východní polovině Ameriky.

            Použití palice s koulí jako zbraně je zaznamenáno v mnoha dokumentech. Rituální význam je celkem evidentní díky krásným uměleckým pracím, jež zdobí tolik palic. Pravděpodobně mnoho starých válečníků, příliš vetchých k účasti na válečných výpravách, trávilo svůj čas vysedáváním kolem vesnice a vyřezáváním těchto uměleckých děl. Představte si vzrušení které cítil mladý bojovník když odcházel na válečnou výpravu, doufajíce, že najde nějakou oběť právě pro svou válečnou palici!


Moje úplně první palice. Její tvar je podobný palici č.3 v Petersonově knize American Indian Tomahawks. Při držení této palice můžete cítit její dobré vyvážení a hmotnost, která z ní dělá skutečně dokonalý smrtící nástroj. Koule je z tvrdé boule a dřevo se zdá býti javorové. Na ploškách rukojeti se zachovala černá barva. Tato palice může být datována do počátku sedmnáctého století, nebo i dříve; její délka je 62cm a průměr koule 8cm. Pochází z Milwaukee Public Museum a je označena ‚Deposited by Dr. Alphonse Dorend‘


U této velmi pěkné palice je velmi dobře zdokumentováno, že byla zanechána na válečné výpravě ve Virginii v roce 1774; byla vyrobena někdy po Francouzsko-indiánské válce a podle patiny a opotřebování se dá soudit, že byla používána v několika různých obdobích. Hlavice palice je vyřezaná do podoby vydry držící v tlamě středně velkou kouli s krátkým kulatým hrotem, zřejmě pro snadnější vyjmutí z oběti. Na straně držadla jsou do dřeva vyryta velká tiskací písmena ‚IG‘. Palice je 55cm dlouhá s osmicentimetrovou koulí. Tato palice byla získána spolu s nějakým nábytkem v okolí Kingsportu v Tennessee starožitníkem, který ji prodal panu Garnettu Powellovi jako nohu ke stolu. Je zmiňována v Draper Manuscripts (30075) v dopisu Jamese Robertsona adresovaném plukovníku Williamu Prestonovi: 

Culbersons 11.srpna 1774

Sire, očekával jsem rozkaz jít domů, abych se podíval co se děje kolem mých záležitostí. Musím toho ještě hodně udělat než se vydám na expedici, která splní všechny cíle pouze pokud pro to udělám před jejím vyražením vše co mohu. Byli tu tři nebo čtyři indiáni jež byli ve Waste Plantations nahoře na řece, kde poslední neděli spálili dům jež byl asi pět mil nahoru od pevnosti. Té noci jsme o tom mluvili a v pondělí brzo ráno jsem vyrazil a pátral po nich do poslední noci, avšak nenechali za sebou žádnou stopu, podle které bych je mohl pronásledovat. Vyslal jsem ještě skupinu aby se podívala na Old Plantations, jelikož se tam někde možná budou skrývat. Muži byli odhodláni přinést zpět skalp, nebo dva a já jsem nabídl 5£ tomu ze skupiny, kdo první přinese do pevnosti indiánskou ruku. John Draper vyrazil poslední neděli směrem na Blue Stone až ke Cloverské nížině. Během svého pochodu narazili na stopy čtyř, nebo pěti indiánů, které následovali kus cesty, než zmizely. Pak nabrali nový směr k řece, kde našli spálený dům. Byla tam zanechána umně vyrobená válečná palice označená písmeny IG. 

V knize Luthera Adingtona History of Scott County Virginia vypráví příběh náčelníka Mingů Logana. Vypadá to, že Logan a jeho krvežíznivá tlupa byli na válečné výpravě v sousedství Kings Mill, poblíž dnešního Kingsportu. Zde brutálně zabili a skalpovali Johna Robertse, jeho ženu a děti, mimo nejstaršího dítěte, Jamese, jehož vzali do zajetí. Tato krvavá událost se stala ve středu 24.září 1774.

Loganovo spojení s těmito událostmi prokazuje dopis plukovníka Williama Christiana adresovaný plukovníku Williamu Prestonovi datovaný 8.listopadu 1774. V něm se píše: „Poslední pátek to byly dva týdny co se Logan, slavný náčelník, vrátil domů s malým chlapcem, synem Robertse z Holstonu a dvěma blackmoreovými černochy. Říkal, že je zajal na hranici území Čerokíjů a zabil myslím pět, nebo sedm lidí.“

29.září, pět dní po vyvraždění robertsovy rodiny, Logan se svými bojovníky pokračovali k Moorově pevnosti, kde zabili Johna Duncana, zanechávajíce za sebou u skalpovaného a zohyzděného těla další válečnou palici.

Ačkoli nemůžeme dokázat, že Logan a jeho muži zanechali za sebou palici označenou „IG,“ je nanejvýše pravděpodobné, že alespoň byla v té samé oblasti ve stejnou dobu.


Tato malá drobná válečná palice z javoru je stylizovaná tak, že až na druhý pohled si všimnete hlavy zvířete držící kouli. Palice je dlouhá 45cm a průměr koule je 7cm. Přibližně konec 18.století.


Tuto palici získal v roce 1890 Victor Rankin z Indianapolisu v Indianě od Kickapooů v Novém Mexiku. Byla pravděpodobně vzata na západ při jejich přesunu z Indiany o sedmdesát let dříve. S téměř šedesáti centimetry délky a sedmicentimetrovou koulí je to již pořádná zbraň. Pravděpodobně pochází z 18.století.


Tato patří k nejjednodušším formám palic, neboť koule je z pevné a těžké boule ve dřevě. Přesto je to však velmi účinná zbraň. O jejím stáří nemám žádnou představu, ale je 50cm dlouhá s téměř šesticentimetrovou koulí.


Když narazíte na orlí hlavu na rukojeti a aligátora u koule, automaticky si ji spojíte s jižními kmeny. U této se mi to však nezdá. Hlavice s průměrem lehce přes 8cm má v sobě suk, avšak postrádá potřebnou hmotnost k tomu, aby byla efektivní zbraní; celková délka je 45cm. Cca. 1800-1840.


Pěkně vyřezávaná palice s krásnou sukovou koulí a mnoha symboly na obou stranách držadla. 56cm dlouhá s koulí 7,5cm v průměru. Je známa další palice, jež se zdá, byla vyrobena stejnýma rukama. Pravděpodobně pochází z počátku 19.století. Z kolekce Williama Myerse.


Toto je příklad mírně pozdější palice, jež byla předělána z opravdové zbraně v reprezentativnější palici známou z několika catlinových maleb. Byla objevena v kufru v Tamě v Iowě od Sauků a Foxů. Spolu s ní tam byly dvě dýmky z 18.století. Cca. 1820-1830.


Dvě miniaturní palice, jež byly pravděpodobně používány při obřadech. Na menší z nich je stále trochu původní červené barvy.


Ačkoli to není palice, tato malá dřevěná indiánská dýmka z Itasca County ve Wisconsinu představuje stylizovanou válečnou palici. V muzeích i soukromých sbírkách je známých několik takových dýmek, které jsou vyřezány do tvaru palice.


Doktor Michael Gramly z Buffalo Museum of Science provedl vykopání několika vojáků války za nezávislost u nichž bylo známo, že byli zabiti indiány; místo bylo u Fort Laurens poblíž Bolivaru v Ohiu. Na jedné z lebek jsou vidět následky způsobené palicí s koulí na níž byl hrot na čele a také ve třech oblastech viditelných na dolní polovině tohoto snímku. Povšimněte si stop zanechaných skalpovacím nožem.

z American Society of Arms Collectors Bulletinu no.59 z října 1988 přeložil Awe