nacházíte se na webu irokezove.unas.cz > v sekci návody
Voskování tykve
podle Billa Meggenberga
Připravovali jste se někdy na
harc a byli jste donuceni řešit otázku jak si na cestu vzít vodu, aby to bylo
stylové? Existuje několik historicky správných možností jak přepravovat vodu,
ale způsob který preferuji já, je tykvová čutora. Jelikož tykev je lehká a
zároveň celkem pevná, je to velmi dobrá
nádoba.
Poprvé jsem se s tykví setkal na Národním rendezvous. Hledal jsem specifický typ čutory, ale neuspěl jsem, tak jsem si vzal na zkoušku tykev.
Tehdy jsem věděl o tykvích velmi málo a nic o jejich voskování. Osud tomu chtěl, že tykev kterou jsem si vybral nebyla vyvoskovaná. Šťasten ze stylové a lehké nové čutory kterou jsem koupil jsem se vydal k řece pro čerstvou vodu. O několik hodin později, zpátky v táboře, jsem dostal žízeň a došel jsem si tedy pro svou novou čutoru. Stačil jen jeden velký lok a už jsem vodu z této nádoby nechtěl nikdy ani vidět. Měl jsem nyní velkou žízeň a hroznou pachuť v puse.
Netrvalo mi dlouho najít obchodníka, abych mu řekl, co si o tykvových čutorách myslím. Posadil se tedy se mnou a vysvětlil mi, že určitě musel zapomenout ji navoskovat. Nabídl mi, že mi ji vymění, nebo mi poradí jak ten problém vyřešit. Vybral jsem si naučení se nové fintě, jež se může hodit.
Vezmu to od
začátku,
pro
případ, že si vypěstujete vlastní, dostanete jednu od kamaráda, nebo ji
koupíte v obchodě. Jestliže budete mít takovou, která má pachuť, může vám to
pomoci.
Ze všeho nejdříve si vyberte takovou tykev, jejíž velikost a tvar bude odpovídat vašim potřebám. Já doporučuji takové, které pojmou méně než dva litry vody kvůli její váze. Větší jsou na vandry příliš těžké. Je však možné získat i tykve do nichž se vejde 50-75litrů vody. Ty se hodí do tábora.
Musíte si být
jisti, že tykev je zcela suchá. Když s ní zatřesete, bude chrastit. Většina
těch, které získáte v obchodech, nebo od obchodníků jsou již
usušené.
Vezměte tykev a uřízněte jí vršek tak blízko stopce jak jen to jde. (obr. č.1)
K tomuto kroku používám lupenkovou pilku. V místě stopky vyvrtejte
2-3centimetrovou díru. Jestliže je vaše tykev krátká a široká (obr.2), musíte
díru udělat na straně. Vyjměte semínka a suché části tykve nejlépe, jak
můžete.
Vyčištění vnitřku tykve se provádí hrstí kamínků. Dejte je dovnitř tykve, hodně moc s ní třepejte a vysypte vše ven. To musíte zopakovat tolikrát, dokud nevysypete jen samotné kamínky. Obvykle je to třeba udělat tak šestkrát sedmkrát. Až to dokončíte, budete mít dobrou suchou tykev bez semínek připravenou k voskování. V této fázi obvykle vyfouknu vnitřek vzduchovým kompresorem, ale můžete využít i stébla rákosu a pomoci foukajícího kamaráda.
K voskování tykve může být použit včelí vosk nebo parafín. Některé včelí vosky však mohou zkazit chuť vody, takže nechutná o moc lépe, než ze surové tykve. Roztavte vosk tak, aby byl tekutý a udržujte teplotu. Dejte tykev na pět minut do trouby vyhřáté na 90-120°C, ale nenechte ji tak rozpálit, že byste ji nemohli držet. Vyndejte ji z trouby, nalijte do ní vosk a máchejte a točte s ní dokola pět minut, aby jste měli jistotu, že vosk vnitřek zcela pokryje. Zbytek vylijte a nechte tykev vychladnout při pokojové teplotě. Poté co vychladne, nalijte do ní opět horký vosk a opakujte máchání a točení dalších pět minut, aby dostala druhou vrstvu. Musíte si být jisti, že vnitřek tykve je důkladně navoskován. Ještě jednou vylijte přebytečný vosk a nechte tykev vychladnout. Jestli chcete, můžete celou proceduru několikrát opakovat, ale mě osobně to stačí jen dvakrát.
Nyní můžete vaši navoskovanou tykev uzavřít špuntem a přidělat řemen (obr.3), jestliže to potřebujete. Viděl jsem čutory obalené rawhidem, vlněnou látkou, opletené provazem,...
Když v horkém létě svou čutoru uchráníte před přímým sluncem, budete mít chladné pití, které vydrží dobré po dlouhou dobu. Jestliže voda z tykve začne po čase opět chutnat špatně, jednoduše opakujte celý proces od nahřívání tykve.
článek Waxing a Gourd z Muzzleloaderu sept./oct. 1987 přeložil Awe